31.491.051 dárců
27.636 dárců

Užitečné pojmy

Kostní dřeň

Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí. Jsou v ní obsaženy kmenové nebo také krvetvorné buňky. Tyto buňky jsou "mateřskými" buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy:

  • bílé krvinky (leukocyty) - podílejí se na fungování imunitního systému,
  • červené krvinky (erytrocyty) - zajišťují přenos kyslíku v organismu,
  • krevní destičky (trombocyty) - podílejí se na procesu zástavy krvácení a srážení krve.

Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozený a ohrožují ho sebemenší infekce.

Transplantace krvetvorných buněk/kostní dřeně

Jedná se o nahrazení nemocných krvetvorných buněk pacienta buňkami zdravými. Aby mohla být transplantace úspěšná, musí se dárce a pacient co nejvíce shodovat v systému tkáňových HLA znaků (Human Leukocyte Antigen).

Vhodný dárce se hledá nejprve mezi příbuznými. Největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci (HLA znaky dědíme po rodičích). V případě, že se dárce v rodině nenajde, začíná se vyhledávat mezi nepříbuznými dárci v databázi registru.

Dárcovské buňky se získávají odběrem - přímo z kostní dřeně nebo separací z periferní krve. V určitých případech mohou být zdrojem buněk pro transplantaci buňky pupečníkové krve.

Získané krvetvorné buňky se na první pohled neliší od krve a pacientovi se podají do žíly jako běžná transfúze.

Buňky se pak krevní cestou dostanou do kostní dřeně, kde se uchytí, začnou se množit a po určité době obnoví krvetvorbu.

Alogenní transplantace

Jedná se o transplantaci krvetvorných buněk od zdravého příbuzného či nepříbuzného dárce, který se s pacientem shoduje v systému HLA. Využívá se u závažných onemocnění, která nelze léčit jiným způsobem a která postihují základní kmenové krvetvorné buňky.

Syngenní transplantace

Jde o převod krvetvorných buněk získaných od zdravého jednovaječného dvojčete, u kterého je zaručena shoda v HLA systému.

Autologní transplantace

Dárcem je samotný pacient. Krvetvorné buňky pacienta se před podáním vysokodávkované chemoterapie anebo celotělového ozáření odeberou a následně po absolvování léčby vrátí pacientovi. Využívá se u nádorových onemocnění krve, která nepostihla základní kmenové buňky nebo i u jiných nádorů.

HLA antigeny (angl. zkr. human leucocyte antigens )

Jde o geneticky podmíněný soubor tkáňových znaků, bílkovinných struktur na povrchu buněk, který je zodpovědný za schopnost organismu rozeznat vlastní buňky od cizorodých. Každý jedinec dědí polovinu znaků od matky a polovinu od otce. V populaci se vyskytuje obrovské množství různých kombinací těchto HLA znaků.

Pro potřeby transplantace kostní dřeně se hledá shoda mezi dárcem a pacientem v deseti základních HLA znacích. Čím větší je shoda, tím větší je šance na úspěšnou transplantaci.

Druhy štěpů používaných k transplantaci

Kostní dřeň - krvetvorné buňky se odebírají odsátím přímo z kostní dřeně pánevních kostí. Při výkonu je dárce v celkové anestezii.
Odběr kostní dřeně tvoří zhruba 1/3 všech odběrů krvetvorných buněk.
 
Stimulované periferní krvetvorné buňky - krvetvorné buňky se odebírají pomocí přístroje - separátoru - z periferní krve dárce.
Předpokladem odběru je uvolnění krvetvorných buněk z kostní dřeně do krve. K tomu se používají injekce růstového faktoru, který za normálních okolností reguluje množení a růst krvetvorných buněk. Po podání tohoto prostředku se krvetvorné buňky v kostní dřeni dárce pomnoží a vyplaví do krve. Výkon probíhá ambulantně.
Odběr krvetvorných buněk z periferní krve tvoří 2/3 všech odběrů krvetvorných buněk.
 
Pupečníková krev - krvetvorné buňky jsou odebrané při porodu z pupečníku (placenty). Nevýhodou tohoto štěpu je malé množství potřebných buněk. U nás se proto využívá nejvíce při transplantacích u malých dětí.