Pokud zde nebo na dalších našich stránkách nenajdete odpověď na svůj dotaz, nebo není-li Vám něco jasné, kontaktujte nás prosím na emailu: darci@medicon.cz nebo na telefonních číslech uvedených v záložce Kontakty.
Děkujeme.

 

Na co se nejčastěji ptáte v souvislosti s dárcovstvím krvetvorných buněk :

Liší se nějak darování zahraničnímu pacientovi od darování českému příjemci?

Pro dárce tato skutečnost neznamená žádný rozdíl. Proces přípravy a darování zůstává stejný.
Jestliže je nalezen v našem registru vhodný dárce pro zahraničního pacienta, musí registr zkoordinovat vše tak, aby dárce bez potíží podstoupil odběr v ČR a jeho krvetvorné buňky byly co nejrychleji transplantovány pacientovi.
Převoz krvetvorných buněk do zahraničí zajišťuje vyškolený kurýr, dárce nikam necestuje.
Veškerá předodběrová vyšetření i samotný odběr krvetvorných buněk probíhá v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.

 

Můžu darovat opakovaně?

Po odběru krvetvorných buněk je dárce vyřazen z databáze registru. Dárce může být požádán        o druhé darování, ale pouze pro stejného pacienta, kterému již krvetvorné buňky daroval.
Nejčastěji se jedná o dodatečný odběr dárcovských lymfocytů na separátoru a to již bez předchozí stimulace růstovým faktorem.
Výjimečně může být dárce požádán o opakovaný odběr plného štěpu(kostní dřeně nebo stimulovaných krvetvorných buněk), a to nejdříve 1 měsíc po prvním odběru.
Jiné podmínky platí pro příbuzenské darování krvetvorných buněk. Opakované darování pro rodinné příslušníky, pokud je nutné, je v praxi časté a záleží na postupech, které si určí transplantační centrum.

 

Mohu se nechat otestovat pro konkrétního pacienta?

Chápeme, že častou motivací zájmu o vstup do registru je příběh konkrétního člověka většinou

z blízkého okruhu rodiny a známých. Není však v možnostech registru vyšetřit zájemce

o darování pouze jednomu konkrétnímu příjemci. Posláním registru je registrování

a vyhledávání dobrovolných anonymních nepříbuzných dárců, ochotných darovat pacientovi kdekoliv na světě.
Výjimku tvoří vyšetření a odběry příbuzných dárců, které jsou vyžádány transplantačním centrem nebo zahraničním registrem. Jsou to případy ojedinělé a jedná se zejména

o sourozence pacientů, kteří žijí daleko, a bylo by příliš komplikované, aby potenciální dárce cestoval na vyšetření a odběr do transplantačního centra v místě, kde je léčen pacient.

 

Mohu se dozvědět výsledek transplantace pacienta, kterému jsem pomohl?

Darování krvetvorných buněk je v našem registru ve shodě s národním i mezinárodním doporučením anonymní.

Dárcům proto nesdělujeme informace o samotné transplantaci a jejím výsledku, ani žádné údaje o pacientovi. Je však povolen jeden písemný, anonymní kontakt mezi pacientem a dárcem, předání zprostředkuje registr.

Rozumíme snaze získat informace o pacientovi, ale zachování anonymity chrání obě strany před možnou psychickou a citovou zátěží. Vaše rozhodnutí darovat krvetvorné buňky vždy dává naději zachránit lidský život.

 

 

Věkový limit vstupu do registru 18 -35 let

Dolní věková hranice je dána zákonem. Horní věková hranice se může zdát někomu příliš nízká, ale má své opodstatnění.
Základem při výběru vhodného dárce pro určitého pacienta je shoda v HLA znacích.

Při výběru vhodných dárců však lékaři transplantačních center zvažují i řadu dalších faktorů. Jedním z nich je také věk dárce. Lékaři volí co nejmladší dárce, protože úspěšnost přihojení štěpu pacientovi pak bývá vyšší. Pravděpodobnost, že bude dárce vybrán k odběru, se tedy s přibývajícím věkem snižuje.
Věkové omezení pro vstup dárců do registru je dáno i ekonomickými důvody. Zařazení nových dárců do registru je poměrně nákladné. Vstupní vyšetření nejsou v současné době hrazena žádnou zdravotní pojišťovnou ani ze státního rozpočtu, a tak veškeré náklady hradí registr.

Víme, že je řada lidí ochotných ke vstupu do registru a k odběru krvetvorných buněk,

 u kterých je jedinou překážkou věkové omezení. V současné době však nemůžeme jejich ochoty     k registraci využít.

 

  

Rizika spojená s odběrem

1. Odběr kostní dřeně:

„Klasický odběr se provádí pod narkózou z lopaty kosti kyčelní. Právě tam je kostní dřeň nejvhodnější – tekutá. Znamená to tři dny hospitalizace – nástup, samotný úkon a třetí den kontrola a propuštění. Není to nijak nebezpečný zákrok – jen jeden vpich do oblasti beder, naříznutí kůže. Někteří pacienti mohou pociťovat bolest v bedrech až 14 dní, ale do měsíce už jsou všichni zcela bez potíží.“

 2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru:

„ Stimulované kmenové buňky se separují z krve. Je to podobné, jako odběr krve z žíly – dárce je napojen na speciální přístroj. Odběr trvá asi 4 hodiny, poté můžete jít domů. Je ale nutné vědět, že čtyři dny před odběrem dostává dárce speciální injekce s látkou, která stimuluje tvorbu kmenových buněk. Někteří na tuto přípravu reagují hůř, nastupují u nich klasické chřipkové příznaky – bolest kloubů, svalů, hlavy. Všechno mizí již při odběru. Někteří dárci bývají následně malátní, unavení a potřebují alespoň krátkou rekonvalescenci. I proto probíhá separace na specializovaných místech, kde mají dárci speciální péči. Dárce si samozřejmě může vybrat, jaká metoda je pro něj přijatelnější.“

 

 

Pracovní volno a náhrady

Rozhodnutí k darování krvetvorných buněk je věc dobrovolná a nedá se říci, že by byla jakýmkoliv způsobem pro dárce nebo jeho zaměstnavatele výhodná. Je potřeba obětovat svůj čas a i určité pohodlí v zájmu pacienta, který potřebuje transplantaci krvetvorných buněk. Naší snahou však je tuto nutnou zátěž dárci co nejvíce usnadnit.

·         Na veškerá vyšetření, která musí dárce před odběrem krvetvorných buněk podstoupit, má ze zákona nárok na placené volno.

·         V případě odběru krvetvorných buněk má dárce nárok na 96 hodin (tj. 4 pracovní dny) placeného volna  a tato doba zpravidla stačí k tomu, aby se dárce po odběru zotavil.

·        Dále můžeme dárci po odběru poskytnout potvrzení o odběru k získání nároku na úlevu na daních.

·        Období rekonvalescence po odběru – reakce organismu na odběr je individuální tzn. nedá se předem říci, jak dlouho a v jaké míře bude dárce nepříjemné příznaky spojené              s odběrem pociťovat.    Pracovní neschopnost obvykle není třeba.

·         V případě nalezení předběžné shody s pacientem je dárce zván na další vyšetření a jsou mu v plné výši hrazeny cestovní náklady. Dárce je také osvobozen od všech registračních    a regulačních poplatků.Chápeme, že i tyto aspekty jsou velmi důležité při rozhodování, zda tento proces podstoupit či ne. Velmi bychom si přáli, aby námi dostupná a přijatá opatření byla dostačující.

Mohu z registru vystoupit?

Ano, vystoupit z registru můžete kdykoliv, a to bez udání důvodů. Vaše rozhodnutí respektujeme    a zůstává chráněno stejně, jako všechny Vaše identifikační údaje. Přesto doufáme, že většina dárců se zapisuje do databáze registru po rozsáhlé úvaze a své prvotní rozhodnutí změní jen            z vážných důvodů.

 

Proč existují 2 registry?

Český registr dárců krvetvorných buněk je součástí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, vznikl v roce 1991. Český národní registr dárců dřeně má své působiště v Plzni        a vznikl zhruba    o 1 rok později. Obě pracoviště vzájemně spolupracují stejným způsobem jako se všemi ostatními registry na celém světě.

Odběr krvetvorných buněk dárce podstupuje v Praze nebo v Plzni, dle sídla registru.
Dárce tedy může vstoupit do toho registru, který je bližší jeho bydlišti, a nezávisle na tom bude dostupný pro pacienty jak v České republice, tak v zahraničí.

 

Na co se nejčastěji ptáte v souvislosti se zdravotními kritérii, která musí splňovat potenciální dárce krvetvorných buněk:

Pro nepříbuzné dárce krvetvorných buněk jsou stanovena velmi přísná zdravotní kritéria. Dárcem se může stát jen zdravý člověk, který v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění, neužívá dlouhodobě žádné léky   s vyjímkou antikoncepce.

 

Dárcovství a nádorová onemocnění

Prodělané nádorové onemocnění je kontraindikací vstupu do registru.

 

Dárcovství a onemocnění štítné žlázy

Onemocnění štítné žlázy obecně jsou překážkou vstupu do registru. Výjimkou je lehce snížená funkce štítné žlázy, která nemá autoimunitní podklad. Potřebná substituční terapie však nesmí překročit dávku 100ug účinné látky na den (Letrox/Euthyrox).

 

Dárcovství a operace

Obecně se dá říci, že darování je možné 6 měsíců po chirurgickém zákroku. Laboratorní hodnoty musí být   v normě.

 

Dárcovství a astma

Astma a těžší formy alergie, které vyžadují trvalou léčbu, anebo léčbu kortikosteroidy jsou překážkou vstupu do registru.

 

Dárcovství a antidepresiva

Dlouhodobé užívání antidepresiv je překážkou pro vstup do registru.

 

Dárcovství a těhotenství

V době těhotenství, jeden rok po porodu anebo půl roku po ukončení kojení není možné podstoupit odběr krvetvorných buněk. Po tuto dobu jsou dárkyně přechodně vedeny v databázi dárců jako dočasně nedostupné.

 

Dárcovství a gynekologické zákroky

Po konizaci děložního čípku se dárcovství nedoporučuje.

 

Dárcovství a váha

Dolní váhová hranice umožňující odběr krvetvorných buněk je 50kg. Horní váhová hranice je omezena hodnotami BMI > 35.

 

Dárcovství a infekční onemocnění

Po prodělání infekce přenosné krví, jako je HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc (obdoba „nemoci šílených krav“) apod. není vstup do registru možný.

 Z dárcovství jsou vyloučeny i osoby, které jsou v úzkém kontaktu s osobami s infekcí HIV.
Prodělání některých infekčních onemocněnívylučuje dárce z možnosti darováníkrvetvorných buněk na určitou dobu. Darování krvetvorných buněk je možné např. u infekční mononukleózy jeden rok po úplném klinickém uzdravení, u toxoplazmózy alymské boreliózy půl roku po uzdravení.
Po prodělání neuroboreliózy, klíšťové encefalitidy a jiných infekčních onemocnění centrálního nervového systému dárcovství možné není.

 

Dárcovství a onemocnění krve

Onemocnění krve, krvácivé choroby, trombofilní stavy nebo žilní trombózy v anamnéze jsou neslučitelné s darováním krvetvorných buněk nepříbuznému pacientovi.